Košík
0
0,00 Kč
Z místa činu – týden IV.
12.07.2023
Co se dělo v Kashitu uplynulý týden? Už je nás tu osm!
týden 3. - 9. 7. 2023
V úterý ráno jsme přiletěli do Lusaky my – Bára, Honza E. a Roman – a ve středu se k nám připojil ještě další Honza – Tilinger. Večer jsme se pak potkali i s Matějem, který nás přijel vyzvednout a pořídit několik veledůležitých věcí. Zatímco v Kashitu byla ve čtvrtek oficiálně zahájena stavba, v Lusace se nakupovalo.
Co se elektřiny týče, od nejbližší zásuvky je to na staveniště přes 300 m. Porovnávali jsme několik možností, jak tam elektřinu dostat, a to kabel/generátor/transformátor. Nakonec jsme se rozhodli pořídit generátor na 5 kW, který vyšel nejlevněji, je na benzín a utáhne dvě až tři míchačky. Míchačku máme na 400 litrů a bude se v ní dělat beton a cementová malta. Akumulační nádrž na vodu jsme vybrali tu největší, která se nám vešla na vozík. Vyšlo to všechno jen tak tak.
V pátek ráno se nám podařilo spojit s paní z firmy dopravující cihlovačky z Durbanu do Lusaky, která slíbila, že se pokusí zásilku popohnat. Měly tu totiž být už před třemi týdny. V pondělí šla zásilka konečně na odbavení, ale cesta bude podle odhadů trvat ještě minimálně týden a půl. Na staveništi zatím místní dobrovolníci během dvou dní vykopaly základy. V pondělí se na to přišla podívat stavební firma a rozhodla se výkopy ještě trochu prohloubit a srovnat, aby byly všude stejně hluboké. Původní stav byl 65 – 70 cm. Potom se začalo s hutněním podkladní vrstvy štěrku.
V pondělí Petr s Bornfacem domluvili v Kapiri velkou tatrovku a bagr, které nám pomohou natěžit štěrk a kamenivo z lomu a dopravit je přímo na staveniště. Spočítali jsme si totiž, že dovážet vše autem by se vzhledem k ceně paliva nevyplatilo, i kdybychom nepočítali naši vlastní práci a amortizaci auta. Náklaďák za asistence bagru v lomu nám to všechno doveze za jeden až dva dny, zatímco my bychom jezdili sem a tam mnohem déle.
Cena benzínu se tu mimochodem pohybuje mezi 27 a 28 kwacha, což odpovídá 32 až 33 korunám. Nafta je o něco levnější, stojí většinou pod 25 kwacha, tedy nějakých 29 korun. Přitom je běžné, že dělník na vesnici si vydělá 50 – 60 kwacha za den, tedy 60 – 70 korun.
Už máme také veškerá síta, která jsme potřebovali, takže průběžně prosíváme hlínu a písek na směs pro výrobu cihel. V pondělí večer nám také po celodenním čekání přivezli 200 pytlů cementu, které jsme za světla čelovek, složili do kabinetu místní školky.
V úterý dopoledne odjeli Petr, Matěj a Pája do Lusaky prodloužit si víza, protože už tu jsou téměř měsíc a Petr bude zároveň žádat o "visiting permit", který jako jediný z nás potřebuje, jelikož tu bude déle než tři měsíce. Když už tam budou, pokusí se také zastavit se na Evrovské komisi a UNDP country office, aby je zpravili o posunu našeho projektu a možnostech, jak pokračovat dál. Ostatní – Honzové, Lukáš, Roman a Bára zůstávají zatím v Kashitu a dohlíží na stavbu, konkrétně na spodní vrstvu základů, transport materiálu z lomu a na spolupráci se stavební firmou a místními dobrovolníky, která zatím na africké poměry probíhá poměrně hladce :)
Honza E. s Romanem a Lukášem dojeli do Kapiri mimo jiné pro hadice a spojovací materiál, abychom mohli akumulační nádrž na staveništi napojit na již existující potrubí s čerpadlem u komunitního centra, ve kterém přebýváme.
Co se našich leasure activities/volnočasových aktivit týče, Matěj natáhl před naším domkem slacklinu, Péťa hamaku a Barča se stala členkou místního sboru. V sobotu jsme spolu všichni byli na malém výletě na nedalekou skálu a v neděli se nově přijezdivší zúčastnili mše v kostele, kde byli srdečně uvítáni a vyzváni k tanci, což moc nečekali. Navečer jsme ještě stihli přátelské fotbalové utkání. V našem domácím utkání s hlodavci zatím vedou myši se scórem dva toustové chleby a jeden pytel nsimi. I proto se v úterý se naše rodina rozrostla o dalšího člena – malou kočičku, kterou jsme pojmenovali Mufasa a doufáme, že nás v tomto nerovném souboji podpoří.